Jeden z mých
předchozích příspěvků jsem věnovala několika zásadám, jež jsou podle
odborníků na psycholingvistiku vhodné pro rodiče, kteří chtějí své ratolesti
pravidelně vystavovat libozvukům cizího (v našem případě anglického) jazyka. Velkolepost
plánu pracně slepeného po volných večerech (bez vařečky, vysavače nebo
sevřeného žaludku z neúprosně se blížícího termínu na dokončení překladu) vzala
částečně za své hned po několika prvních, řekněme, méně vydařených „lekcích“
angličtiny.
Režim a pravidelnost
Jakýs takýs řád u dětí
je opravdu nezbytné dodržet. Jen je také potřeba počítat s tím, že než se jeden
řád zavede, vystřídá ho jiný. A to nemluvím o změnách počasí – přestalo být
mrazivo, pošmourno a vítr se utišil. Jen co ráno otevřu oko, začne se třicetkrát
do minuty ozývat neúprosné bá - bo - ka!!
(rozuměj bábovka alias Jde se na pískoviště!). A do toho se náš čtyřnožec
proměnil v dvounohé torpédo, takže ho vlastně nelze udržet soustředěně na klíně
a ukazovat, jak se na stránkách máminy nejoblíbenější knížky s okénky skví a stomping elephant, a lazy, yawning hippo nebo a sassy
little monkey.
Kouteček
Taťka – zcela domácí nekutil
– nám ve svých volných večerech pracně sestavil malý koutek, ve kterém shromažďujeme
naši první anglickou knihovničku. V duchu jsem si utvářela romantickou
představu, jak si v něm budeme spořádaně prohlížet všechny ty mámou pořízené
anglické knížky pro batolátka, vesele si ukazovat, vyprávět a smát. Jenže se všechno
tak trochu zvrtlo. Trošku, nebo
přiznejme si, trošku víc máme problém s anglickým komentářem při prohlížení
knížek. Zkrátka mi neprochází. Nebo můžu i klidně říct, že to Mája bytostně
nenávidí. Začnu-li popisovat děj na obrázku anglicky (a můžu intonovat,
přehánět a gestikulovat lépe než prvotřídní šáša z cirkusu), Mája
demonstrativně odchází malovat, vytahovat plyšáky ze všech skrýší nebo
rozhazovat kaštany. Následně mě svým důrazným
bác (volně přeloženo
dost)
varuje po druhé a když nepřestávám, pouští se do úmyslného poškozování výukových
předmětů. Důkazným materiálem budiž několik kousanců rýsujících se na mých
nejoblíbenějších pasážích. A tak koutek zatím necháváme žít svým životem. Však
on si své místo jednou najde.
Je víc než patrné, že každá
ratolest bude na anglický jazyk v různých situacích reagovat různě.
Mějte na paměti, že nemá
smysl cokoli lámat přes koleno, zbytečně pěstovat odpor v dětském podvědomí,
máte-li pocit, že to dítě nebaví nebo dráždí či dokonce pohoršuje. Každé dítě
je unikát. Jako rodič se svým dítkem jistě trávíte spoustu času, a tak pro vás
nebude problém snadno vysledovat, jak reaguje a přizpůsobit aktivity v
angličtině jeho gustu.U nás je to prozatím jasné
– vracíme se ke staré dobré písničce.
Ráno nám u snídaně běží
v rádiu na pozadí a večer si ji pustíme i s videem místo večerníčku. Máme
spoustu nových tipů na písničky volně dostupné na YouTube, o které se rády
podělíme v dalších příspěvcích. Objevuji také zpívaná videa jako na míru šitá některým
kouskům z naší miniknihovny, a tak stačí tytéž písničky zanotovat, když už se
nám podaří si nějakou tu knížku otevřít. A funguje to! Snažím-li se dostatečně
gestikulovat a intonovat, dává Mája pozor a baví ji to! Jen zvažuju, že by
stálo za to zaplatit si nějaký rychlokurz herectví...
A taky objevuju, že
taková písnička se dá aplikovat na celou řadu každodenních situací. Když si
malujeme... Když si myjeme ruce... Obouváme boty... Nebo čistíme zoubky...
A když to pak vezmu
suma-sumárum, je to už pěkný kousek dne, který vlastně žijeme anglicky v české
domácnosti!
Zbývá už jen
připomenout, že zásadou všech zásad zůstává: Stay positive and enjoy!
Štítky: Májin anglický deník